- fermé (zavřený)
- ouvert (otevřený)
- nasale (nosový)
a - zavřený: [a] např. plage (pláž)
- otevřený: [a] a; â (po b, z)
- nosový: [ã] an/am; en/em
e - zavřený: [e] koncové ez, koncové er, é, ei, et
- otevřený: [Ɛ] ai např. mais (ale); e před dvěma souhláskami např. belle (krásná)
- němé e: na konci slova např. Madame, elle chante; mezi dvěma souhláskami např. samedi
- němé e: na konci slova např. Madame, elle chante; mezi dvěma souhláskami např. samedi
- nosový: [ɛ̃] en/ien na konci slova; in/im (předpony); ein/eim; ain/aim
o - zavřený: [o] au např. aussi (také); eau např. beau (krásný); ô před nevyslovenou souhláskou; o na konci slov např. photo; před němou souhláskou a před [z] např. mot (slovo), rose (růže)
- otevřený: [ɔ] o před vyslovenou souhláskou
- nosový: [õ] on/om
(ö) - zavřený: [ø] eu na konci; oeu před nevyslovenou souhláskou a na konci slova
- otevřený: [œ] oeu před vyslovenou souhláskou; eu na začátku
1/2 [œ]=[ə] temné e či e muet její ne/výslovnost závisí na okolních souhláskách, tempu mluvy,pečlivosti výslovnosti atd.; často se v písních vyslovuje (do počtu slabik) na konci slov; např. depuis (od), devant (před), il se repose (on odpočívá)
- nosový: [œ̃] un/um; v současné francouzštině se téměř nerozlišuje od [ɛ̃]
u - měkké [u] ou např. pour (pro)
- [y] u (pro vyslovení písmene u se musíte jazykem dotýkat zevnitř spodních zubů)
i - [i] i, y
i před samohláskou se zkrátí na [j] např. Pierre [pjƐr]
Y neřadím mezi samohlásky, protože je zde rozděluji dle výslovnosti, ne psaní. Nyní se o něm zmiňuji kvůli tomuto pravidlu:
y mezi samohláskami se pomyslně rozdělí na ij; exemple (příklad): le crayon [kRƐjõ] (tužka) (ay se změní na aij, a tak ai se čte Ɛ), le voyage [vwajaʒ] (cesta) (oy se změní na oij, a tak oi se čte jako wa)
Tak to by bylo k samohláskám. Já vím, je to matoucí a je toho mnoho!! Pokusím se spoustu věcí ještě upřesnit.
Au revoir!!
o - zavřený: [o] au např. aussi (také); eau např. beau (krásný); ô před nevyslovenou souhláskou; o na konci slov např. photo; před němou souhláskou a před [z] např. mot (slovo), rose (růže)
- otevřený: [ɔ] o před vyslovenou souhláskou
- nosový: [õ] on/om
(ö) - zavřený: [ø] eu na konci; oeu před nevyslovenou souhláskou a na konci slova
- otevřený: [œ] oeu před vyslovenou souhláskou; eu na začátku
1/2 [œ]=[ə] temné e či e muet její ne/výslovnost závisí na okolních souhláskách, tempu mluvy,pečlivosti výslovnosti atd.; často se v písních vyslovuje (do počtu slabik) na konci slov; např. depuis (od), devant (před), il se repose (on odpočívá)
- nosový: [œ̃] un/um; v současné francouzštině se téměř nerozlišuje od [ɛ̃]
u - měkké [u] ou např. pour (pro)
- [y] u (pro vyslovení písmene u se musíte jazykem dotýkat zevnitř spodních zubů)
i - [i] i, y
i před samohláskou se zkrátí na [j] např. Pierre [pjƐr]
Y neřadím mezi samohlásky, protože je zde rozděluji dle výslovnosti, ne psaní. Nyní se o něm zmiňuji kvůli tomuto pravidlu:
y mezi samohláskami se pomyslně rozdělí na ij; exemple (příklad): le crayon [kRƐjõ] (tužka) (ay se změní na aij, a tak ai se čte Ɛ), le voyage [vwajaʒ] (cesta) (oy se změní na oij, a tak oi se čte jako wa)
Tak to by bylo k samohláskám. Já vím, je to matoucí a je toho mnoho!! Pokusím se spoustu věcí ještě upřesnit.
Au revoir!!
Žádné komentáře:
Okomentovat