Základem je znát abecedu a umět hláskovat. Francouzská abeceda není tolik rozdílná od české, přece jen používá latinku stejně jako my. Ale o to více se soustřeďte na výslovnost - ta je naznačena v lomených závorkách.
Chtěla bych soustředit vaši pozornost na několik písmen, které se odlišují:
- z hlediska psací formy: C, J, N, P, Q, T (zde je obrovská odlišnost v psaní na rozdíl od českého; přidávám dvě možnosti psaní - druhá je používanější),
- t (toto je pro mě příjemnější forma než toho českého, proto je někdy zaměňuji :D),
- z (psaní malého z se liší v dolní kličce, která zjednodušuje rozpoznání s a z, které často splývají v rychlém písmu)
- z hlediska výslovnosti: B, C, D, P, T, V (e, které pomáhá lepšímu zvukovému odlišení od jiných písmen se čte krátce),
- E (zvuk je dost podobný vycpávkovému zvuku, když jsme nervózní a nevíme, co říci), H (čte se jako aš),
- dávejte si pozor na na rozdíl mezi G (čte se jako že) a J (čte se jako ži)
- Q (čte se jako kju, ale velice nevýrazně; j není téměř slyšet),
- R (nezapomínejte na charakteristický zvuk vycházející z krku),
- U (zkuste si říct normální české u - jazyk je vzadu, pro vyslovení písmene u se musíte jazykem dotýkat zevnitř vrcholků spodních zubů),
- W (čte se jako dublve),
- Y (čte se jako igrek)
Zvolila jsem trochu ozdobnější písmo, protože se mi více líbí. :) Doufám, že to nevadí a pro běžnější užití si odmyslíte krouceniny, šneky i zákruty.
Au revoir!! (teď to můžete zkusit i vyhláskovat :))
Žádné komentáře:
Okomentovat